|
|
Příprava a vlastnosti agarosového hydrogelu s micelárními doménami
Sapárová, Alica ; Krouská, Jitka (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V tejto diplomovej práci bol skúmaný systém agarózových hydrogélov s micelárnymi doménami. Pre prípravu hydrogélových matríc bol použitý polysacharid agaróza. Ako tenzid bol zvolený katiónový Septonex. Štúdium uvoľňovania solubilizátu z matrice agarózových hydrogélov bolo vykonané pomocou hydrofóbneho farbiva Sudánu III, z dôvodu získania modelového systému solubilizovaných liečiv, ktoré môžu byť tiež hydrofóbneho charakteru. Sudán III bol solubilizovaný pomocou micel tenzidu. Následne bol tento micelárny vodný roztok s rozpusteným farbivom použitý k príprave agarózového hydrogélu. Celý systém bol pripravovaný v prostrediach deionizovanej vody a fyziologického roztoku. Pomocou metódy UV-VIS spektrofotometrie bolo študované postupné uvoľňovanie farbiva do prostredia deionizovanej vody a fyziologického roztoku po dobu 22 dní. Bolo zistené, že po 14 dňoch došlo ku klesaniu koncentrácií uvoľňujúceho sa farbiva do prostredia deionizovanej vody. Príčinou je, že po 14 a 22 dňoch dochádzalo k miernej degradácií gélov, čo bolo zistené pomocou metódy reológie. Pomocou metódy reológie bolo tiež zistené, že Septonex nemá vplyv na proces tvorby gélu.
|
|
|
Fázově separované hydrogely z mikroemulzí
Kacvinská, Katarína ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na tvorbu fázovo separovaného hydrogélu z mikroemulzie. Popisuje možnú prípravu, ktorej základom je mikroemulzia so solubilizovaným olejom v hydrofóbnych častiach katiónaktívneho tenzidu CTAB a následná fázová separácia s kyselinou hyalurónovou. Na základe reologických meraní vykazujú tieto hydrogély horšie mechanické vlastnosti v porovnaní s fázovo separovanými hydrogélmi z micelárneho roztoku. Celkovo pridaný olej znižuje viskoelastický charakter, spôsobuje preváženie viskózneho modulu nad elastickým a za určitých okolností zvyšuje viskozitu. Pri vyššej molekulovej hmotnosti hyaluronanu sú u týchto modifikovaných hydrogélov vytvorené pevnejšie a rigidnejšie gélové štruktúry, než je tomu v prípade nízkej molekulovej hmotnosti. Z meraní vyplýva, že hydrogél z mikroemulzie s obsahom olivového oleja vykazuje lepšie mechanické vlastnosti na rozdiel od hydrogélu so slnečnicovej mikroemulzie. TSCPC analýza ukazuje na vznik sférického útvaru v hydrofilnom prostredí gélu. Na základe dôb života Nílskej červene sa tak môže jednať o emulziu typu w/o, alebo viac komplikovanejšiu štruktúru o/w/o.
|
|
|
Využití zhášení fluorescence ve výzkumu koloidních systémů
Srholcová, Barbora ; Ing. Michal Zavadil, Ph.D (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Vyhledáváním z internetové a literární rešerše byly nalezeny dosud známé teoretické poznatky o využití zhášení emise fluorescenčních sond ve výzkumu koloidních systémů, zejména určení polohy fluorescenční sondy, stanovení agregačního čísla a stanovení efektivní viskozity. V experimentální části bylo studováno zhášení pyrenu v prostředí anionaktivního a neionogenního tenzidu. Jako zhášeče byly použity jodbenzen, tetrakyanoethylen a cetylpyridiniumchlorid. Pomocí experimentů bylo zjištěno agregační číslo micely.
|
|
|
Modelové aplikační systémy pro léčiva nerozpustná ve vodě
Sapárová, Alica ; Holínková, Petra (oponent) ; Pilgrová, Tereza (vedoucí práce)
Pomocou metódy UV-VIS spektrofotometrie bola študovaná solubilizačná schopnosť systému micela–hyaluronan. Ako tenzid bol zvolený Septonex a bol použitý hyaluronan o štyroch molekulových hmotnostiach. Solubilizačné pokusy boli vykonané pomocou hydrofóbnych farbív Sudánu Red G a Sudánu III z dôvodu získania modelového systému solubilizovaných liečiv, ktoré sú tiež hydrofóbneho charakteru. Celý systém bol pripravovaný v prostredí mili-Q vody. Bol skúmaný vplyv molekulovej hmotnosti hyaluronanu na solubilizačnú schopnosť. Bolo zistené, že s rastúcou koncentráciou micel rastie aj koncentrácia solubilizovaných farbív a molekulová hmotnosť hyaluronanu má vplyv na rozpustnosť farbív.
|
|
|
Přenos energie ve studiu hydrofobních domén koloidních systémů
Kučerová, Petra ; Čeppan, Michal (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V diplomové práci byl studován rezonanční přenos energie mezi perylenem a fluoresceinem v roztoku tetradecyltrimethylamoniumbromidu (TTAB) a vliv přídavku nativního a modifikovaného hyaluronanu na účinnost přenosu. Bylo zjištěno, že přídavek nativního hyaluronanu podporuje účinnost přenosu energie při nižších koncentracích fluoresceinu a přídavek modifikovaného hyaluronanu ovlivňuje maximální hodnotu dosažené účinnosti. Při stanovováni hodnoty kritické micelární koncentrace (CMC) bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu výrazně ovlivnil hodnotu CMC TTAB, data naznačují nejen tvorbu micel, ale také tvorbu agregátů hyaluronanu s TTAB. Pomocí zhášení fluorescence pyrenu cetylpyridiniumchloridem (CPC) byla vypočtena agregační čísla TTAB a TTAB s přídavkem nativního či modifikovaného hyaluronanu. Bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu do roztoku TTAB mění hodnotu průměrného agregačního čísla. Pomocí zhášení fluorescence bylo také zkoumáno, zda dochází k výměně rozpuštěné hydrofobní látky mezi micelami TTAB a jaký má přídavek modifikovaného hyaluronanu vliv na tuto výměnu. Výsledkem experimentu bylo, že za daných podmínek k výměně rozpuštěné látky nedochází ani v samotném TTAB ani v TTAB s přídavkem modifikovaného hyaluronanu.
|
|
|
Micelární interakce v podmínkách fázově separovaného hydrogelu
Lokajová, Aneta ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Práce je změřena na studium interakce biopolymeru hyaluronanu s kationaktivním tenzidem cetyltrimethylamoniumbromidem (CTAB) pomocí vybrané fluorescenční metody. Hyaluronan je přírodní biopolymer, který je silně hydrofilní a ve vodě tvoří viskózní roztoky. V živých organismech se nachází převážně v kloubech, kůži, očním sklivci, hraje roli při rakovinném bujení. Jelikož je netoxický a biodegradabilní, využívá se v kosmetice a medicíně jako hydratační činidlo nebo nosič do cílové tkáně. Práce je zaměřena na intrakce s hydrofobním tenzidem, ve snaze prokázat nebo vyvrátit vzájemné působení. Vybranou fluorescenční metodou byla zkoumána emisní spektra pyrenu, který byl použit jako fluorescenční sonda.
|
|
|
Transport biomedicínsky aktivních látek skrz porézní membrány
Vašíčková, Kateřina ; Smilková, Marcela (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce je studium transportu biomedicínsky aktivních látek skrz porézní membrány. Hlavní cílem je otestovat a optimalizovat metodu penetrace micelárních roztoků vybraného tenzidu se solubilizovaným barvivem a v dalším kroku i se solubilizovaným léčivem. Vybraným tenzidem schopným tvorby micel je bromid cetyltrimethylamonný (CTAB) a jako modelová difúzní a fluorescenční sonda slouží barvivo nilské červeně. Solubilizovanou aktivní látkou je nesteroidní protizánětlivé léčivo ketoprofen s analgetickými a antipyretickými účinky. Difúzní procesy jsou realizovány ve vertikálních Franzových difúzních celách s polykarbonátovou membránou, jejíž velikost pórů je 2 µm. Během difúze jsou odebírány vzorky ve zvolených časových intervalech a následně vyhodnocovány metodou fluorescenční korelační spektroskopie (FCS). Pomocí této metody je možné monitorovat probíhající difúzi v čase a to i při velmi nízkých, nanomolárních koncentracích vybrané fluorescenční sondy. Práce poskytuje přehled o chování nilské červeně v micelárním roztoku tenzidu při difúzních procesech a dále možnost rozšíření experimentu o použití aktivní látky, např. již zmíněného ketoprofenu.
|
|
|
Hydrogely hydrofobizovaného hyaluronanu a micel
Daňková, Kristýna ; Smilek, Jiří (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na přípravu hydrogelů hydrofobizovaného derivátu kyseliny hyaluronové palmitoyl hyaluronanu v přítomnosti micel biotenzidu decyl glukosidu, tenzidu triton X-100 a jejich následnou charakterizaci pomocí vybraných testů reologie a infračervené spektrometrie. Byl pozorován vliv metody přípravy, druhu a koncentrace tenzidu a celkově přítomnosti micel na vlastnosti výsledného hydrogelu. Mimo jiné byla provedena zkouška na botnání, která přinesla pozitivní výsledky pro budoucí výzkum.
|
|
|
Příprava a charakterizace koloidů hyaluronanu s micelárními agregáty pro nanomedicínské aplikace.
Pilgrová, Tereza ; Burgert, Ladislav (oponent) ; Reháková, Milena (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na studium přípravy a charakterizaci koloidních systémů vznikajících na základě interakcí hyaluronanu s micelárními agregáty. Teoretická část práce se věnuje nosičovým systémům, popisu použitých materiálů a metodám charakterizace studovaných systémů, zejména fluorescenční spektroskopii, dynamickému rozptylu světla a turbidimetrii. Experimentální část je zaměřena na objasnění vyhodnocení naměřených dat. Výsledková část práce je rozdělena na dvě podsekce věnující se různému způsobu přípravy komplexů hyaluronan-tenzid. Indukované agregáty hyaluronanu se Septonexem jsou charakterizovány z hlediska jejich vzniku a stability, přičemž výsledky jsou porovnávány s již dříve studovaným tenzidem CTAB. V druhé části jsou pak diskutovány tzv. ovrstvené micely, jejich formace, vlastnosti a stabilita.
|
|
|
Rezonanční přenos energie v prostředí hydrogelové matrice
Janča, David ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rezonančním přenosem energie v prostředí hydrogelové matrice. V teoretické části práce jsou shrnuty všechny důležité vlastnosti těchto systémů a jejich složek a dále jsou popsány všechny principy pro vysvětlení využívané metody. Práce také obsahuje krátkou literární rešerši. V experimentální části práce byl měřen rezonanční přenos energie v micelárních roztocích a v hydrogelech v prostředí 0,15 M NaCl. Hydrogely byly tvořeny na základě interakce tenzidu s opačně nabitým polyelektrolytem. Jako kladně nabitý tenzid byl zvolen karbethopendeciniumbromid (Septonex) a jako záporně nabitý polyelektrolyt hyaluronan. Jako fluorescenční páry pro RET byly vybrány perylen s fluoresceinem a perylen s DiO. Bylo zjištěno, že zvyšující se koncentrace akceptorní molekuly zvyšuje i intenzitu RET, neboli míru vázání akceptoru na donor. Při studiu fluorescenčního páru perylenu s DiO bylo pozorováno, že není vhodné fluorescenční sondu DiO využívat při vyšších koncentracích. Byly provedeny experimenty, které měly zjistit, zda dochází ke změnám RET v časovém průběhu od smíchání donorní a akceptorní fluorescenční sondy. Tento jev nebyl potvrzen. U hydrogelů pak byl pozorován vliv zvyšující se koncentrace tenzidu a molekulové hmotnosti hyaluronanu. Výsledná analýza ukázala, že molekulová hmotnost hyaluronanu má významný vliv na efektivitu RET v hydrogelech.
|
host ::
RSS.